Nejméně 410 ze zmíněných 600 lidí, kteří utonuli (nebo se předpokládá, že se utopili), zemřelo v mezinárodních vodách mezi Maltou, Itálií a Libyí.
Evropští politici obviňovali záchranná plavidla nevládních organizací operujících v mezinárodních vodách v této oblasti z toho, že jsou povzbuzujícím faktorem pro lidi na útěku. Nedávné události na moři ovšem ukazují, že zoufalí lidé utíkají z Libye bez ohledu na přítomnost (či nepřítomnost) záchranných lodí na moři. Násilí, chudoba a konflikty vedou k tomu, že lidé riskují své životy i životy svých dětí.
Evropskou unií podporovaná libyjská pobřežní stráž letos odchytila přibližně deset tisíc lidí, které pak odvedla do detenčních center v Libyi. A to bez ohledu na to, jaký dopad to mělo na jejich životy a zdravotní stav. Přenesení veškeré zodpovědnosti za pátrací a záchranné operace ve Středozemním moři na libyjskou pobřežní stráž povede jen k dalším úmrtím.
Kromě toho, zákon neumožňuje ne-libyjským plavidlům vracet zachráněné lidi zpět do Libye, jelikož tato země není považována za bezpečnou. Lidé zachránění v mezinárodních vodách mají být převezeni do nejbližšího bezpečného přístavu, to je v souladu s mezinárodním a námořním právem.
Lékaři bez hranic mají ve Středozemním moři zdravotnický tým na lodi Aquarius, kterou provozuje organizace SOS Mediterranee. Aquarius v současné době kotví v přístavu francouzského Marseille. Do oblasti pátracích a záchranných operací plánuje návrat koncem července.