V průběhu letošního kongresu Evropské hematologické asociace byla prezentována nová data o dvou bispecifických protilátkách pro léčbu pacientů s CD20-pozitivními B-buněčnými nehodgkinskými lymfomy, včetně difuzního velkobuněčného B-lymfomu (DLBCL) a folikulárního lymfomu (FL). Jsou navrženy tak, aby cílily na CD20 na povrchu B buněk a na CD3 na povrchu T buněk. Toto duální cílení aktivuje a přesměruje stávající T buňky pacienta, aby do cílové B-buňky uvolnily cytotoxické proteiny.
Mosunetuzumab v léčbě R/R FL
Mosunetuzumab má strukturu podobnou přirozené lidské protilátce v tom, že má dvě oblasti Fab, ale liší se tím, že jedna oblast Fab cílí na CD20 a druhá se zaměřuje na CD3. Prezentované analýzy pivotní studie fáze 2 GO29781 prokázaly, že mosunetuzumab je účinnou a tolerovatelnou možností léčby pacientů s relabujícím/refrakterním folikulárním lymfomem (R/R FL) ve věku < 65 i ≥ 65 let, kteří absolvovali dvě a více terapeutických linií.
Pacienti ve věku ≥ 65 let dosáhli vyšší míry objektivní odpovědi (ORR) než pacienti ve věku < 65 let (87 vs. 77 %). Nižší výskyt syndromu z uvolnění cytokinů (CRS) a závažných nežádoucích účinků byl pozorovány u pacientů ve věku ≥ 65 let (37 %) ve srovnání s pacienty ve věku < 65 let (52 %).
Dále se ukázalo, že přeléčení mosunetuzumabem u pacientů, kteří původně dosáhli kompletní remise, ale jejichž onemocnění následně progredovalo, bylo účinné a bezpečnost při přeléčení byla v souladu s iniciální léčbou.
Na základě dosavadních důkazů schválila Evropská komise krátce před zahájením kongresu EHA mosunetuzumab pro léčbu pacientů s relabujícím/refrakterním folikulárním lymfomem, kteří již podstoupili alespoň dvě předchozí linie systémové terapie.
Glofitamab v léčbě refrakterního DLBLC
Glofitamab je založen na novém strukturním formátu „2 : 1“ – oproti přirozeným lidským protilátkám má tři oblasti Fab, dvě se vážou na CD20 a jedna na CD3.
Do pivotní klinické studie fáze 2 NP30179 byli zařazeni pacienty se silně předléčeným a vysoce refrakterním DLBCL, u kterých glofitamab s fixní dobou podávání indukoval vysokou a trvalou míru kompletních remisí (CR).
Po střední době sledování 12,6 měsíce dosáhlo CR (primární účinnostní cíl) 39,4 % pacientů (n = 61/155) a 51,6 % (n = 80/155) dosáhlo celkové odpovědi (pacienti s CR a s částečnou odpovědí, sekundárním účinnostní cíl). Nejčastějším nežádoucím účinkem léčby byl syndrom z uvolnění cytokinů, který se vyskytl u 63 % pacientů.
Redakce kongresového zpravodajství