Ve Vídni během kongresu UEG Week 2022 byly prezentovány výsledky klinických studií fáze 3 ELEVATE UC 52 a ELEVATE UC 12 s etrasimodem, perorálně podávaným selektivním modulátorem sfingosin-1-fosfátového receptoru (S1P receptor), u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC).  

V obou studiích byli zařazeni dospělí pacienti (16–80 let) s těžkou aktivní UC (s hodnotami modifikovaného Mayo skóre 4–9, centrálně hodnoceného endoskopického subskóre ≥ 2 a subskóre rektálního krvácení ≥ 1) a anamnézou ≥ 1 léčby UC s nedostatečnou odpovědí, ztrátou odpovědi nebo intolerancí. Byli randomizováni v poměru 2:1 k léčbě etrasimodem 2 mg jedno denně, nebo k užívání placeba.  

Studie ELEVATE UC 52 byla designována jako průběžná, tzn. hodnotila společně 12týdenní indukční periodu s následnou 40týdenní udržovací léčbou. Pacienti, jejichž onemocnění se nezlepšilo anebo se zhoršilo ve srovnání s výchozím stavem (na základě úsudku zkoušejícího), mohli přestoupit do otevřeného prodlouženého sledování s etrasimodem. Studie ELEVATE UC 12 naproti tomu zahrnovala pouze 12týdenní indukční léčbu.  

Primárním účinnostním cílem byl podíl pacientů, kteří dosáhli klinické remise ve 12. týdnu a 52. týdnu (ELEVATE UC 52), resp. ve 12. týdnu (ELEVATE UC 12).  

Ve studii ELEVATE UC 52 bylo randomizováno 433 pacientů (289 k etrasimodu, 144 k placebu), z nichž 207 dokončilo 52 týdnů sledování. Ve studii ELEVATE UC 12 bylo randomizováno 354 pacientů (238 k etrasimodu a 116 k placebu), z nichž 316 dokončilo 12 týdnů sledování. 

V minulosti dostávalo biologickou léčbu nebo léčbu inhibitory JAK 62,6 % pacientů léčených etrasimodem (v obou studiích) a 61,8 %, resp. 62,9 % pacientů z placebových ramen ve studii ELEVATE UC 52, resp. ELEVATE UC 12. 

V obou studiích bylo s etrasimodem statisticky významně dosaženo primárního účinnostního cíle. Podíl pacientů v klinické remisi byl v ELEVATE UC 52 (etrasimod vs. placebo) 27 vs. 7,4 % ve 12. týdnu a 32,1 vs. 6,7 % v 52. týdnu. Statisticky významně lepší ve prospěch etrasimodu byly i výsledky ve všech sekundárních ukazatelích účinnosti. 

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky souvisejícími s léčbou (tzn. takovými, které se vyskytly u ≥ 3 % pacientů léčených etrasimodem a jejichž výskyt byl v obou studiích s etrasimodem vyšší než v placebovém rameni) byly bolesti hlavy, nauzea, infekce covid-19, závratě, pyrexie, artralgie, bolesti břicha a zhoršení UC. Výskyt závažných nežádoucích účinků byl v obou studiích mezi jednotlivými rameny podobný. Celkový bezpečnostní profil etrasimodu byl v souladu s výsledky předchozích studií. 

 

Redakce kongresového zpravodajství