Nejnovější studované možnosti léčby anémií představené loni v prosinci na kongresu Americké hematologické společnosti (ASH) zrekapitulovala pro Pražské hematologické dny prof. Dagmar Pospíšilová.
Nejčastějšími vrozenými anémiemi jsou hemoglobinopatie, globálně se s tímto onemocněním rodí průměrně 300 000 dětí ročně. V evropských zemích nabývá toto téma na důležitosti v důsledku globalizace a narůstající imigraci z oblastí s vysokou incidencí hemoglobinopatií. Pro tyto pacienty se vedle nových technik transplantace kmenových buněk rozvíjejí nové přístupy, jako jsou genová terapie a genová editace.
Jako o novém léku se na loňském ASH diskutovalo o luspaterceptu, který moduluje signální dráhu TGF-beta a zlepšuje syntézu erytrocytů. Aktuálně je indikován pro léčbu beta-talasémie a myelodysplastického syndromu (MDS).
Experimentální molekula BCL11A moduluje produkci fetálního hemoglobinu (HbF), a mohla by tak být významným modifikátorem klinické závažnosti beta-hemoglobinopatií.
V oblasti hemoglobinopatií se studují i malé molekuly indukující produkci HbF, např.
enzymatické inhibitory, látky přímo indukující HbF nebo léky cílící na transkripční faktory.
Anémie chronických chorob (ACHN)je nejčastěji se vyskytující anémií u hospitalizovaných pacientů. Významně přispívá k jejich morbiditě a často komplikuje průběh jejich základního onemocnění. Klíčovým mechanismem vzniku těchto anémií je porucha metabolismu železa a vliv působení zánětlivých cytokinů.
Studují se nové molekuly s efektem na absorpci železa ze stravy, jeho transport a jeho produkci v játrech. Feroportin, transferin, erytroferon a TMPRSS6 jsou zkoušeny pro svůj potenciál ovlivnit přetížení železem. Je zkoušeno i jejich použití coby modulátorů vstřebávání železa u beta-talasémie.
V klinickém zkoušení jsou i další léky s cíleným efektem na oxidativní stres (agonisté peroxiredoxinu-2) a na metabolismus erytrocytů (inhibitor glycinového transportéru typu 1
nebo agonisté pyruvátkinázy). Předběžné výsledky ukazují, že kombinace léků může vést ke zlepšení anémie účinněji než jednotlivé molekuly v monoterapii.
Méně časté vrozené anémie vznikají na podkladě poruch erytrocytární membrány, enzymatické výbavy erytrocytů nebo na podkladě poruch metabolismu železa. Často vedou k výrazné morbiditě a mortalitě pacientů. Největší výzvou je v dnešní době odhalení molekulární podstaty těchto anémií, které umožní v budoucnu cílenou léčbu ovlivňující mechanismy vzniku. Výzkum modifikátorů kauzálních změn rovněž přispívá k personalizaci léčby pacientů s vrozenou anémií.
V oblasti poruchy erytrocytárních enzymů byly u pacientů s deficitem pyruvátkinázy prokázány zvýšené adhezivní vlastnosti erytrocytární membrány – podobně jako u srpkovité anémie. To potvrzuje, že patologická destrukce alterované membrány erytrocytů vede
k jejich zvýšené adhezi a je společným rysem tohoto typu hemolytických anémií. Práce kolektivu autorů z Mezinárodního registru deficitu pyruvátkinázy prezentovaná na ASH 2021 rovněž prokázala rozvoj přetížení železem i u pacientů bez trvalé závislosti na transfúzích.
Na americkém kongresu byly předneseny práce o efektu mitapivatu, které prokázaly jeho pozitivní efekt nejen u deficitu pyruvátkinázy, ale i u některých forem talasémií a srpkovité anémie.
(Připraveno s využitím www.phd.cz/pdf/21_0087_Prazsky_hematologicky_den_e-verze-2.pdf)
Redakce kongresového zpravodajství