Rozsáhlá zahraniční studie, která zkoumala zdravotní data 11 milionů amerických veteránů ukázala, že lidé, kteří prodělali covid-19, mají o 70 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání nebo infarktu, a to klidně i rok po infekci.
„Ukazuje se, že takzvaný dlouhý covid neboli postcovidový syndrom nepříznivě ovlivňuje naše pacienty. Nezřídka se komplikace objevují i rok po prodělání samotného covidu. Zaznamenali jsme více pacientů s poruchami srdečního rytmu. Údaje ze zahraničí ale ukazují, že stoupá výskyt všech kardiovaskulárních nemocí,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, předseda České kardiologické společnosti, a dodává: „Víme, že vzhledem k počtu lidí, kteří prodělali těžkou formu covidu, se zvýší počet pacientů s nemocemi srdce. Musíme se na tuto situaci připravit a konkrétní kroky probereme s kolegy právě na výročním sjezdu naší odborné společnosti.“
Postcovidový syndrom si podle lékařů nevybírá a postihnout může všechny, kteří infekci v minulosti prodělali. Většinou ale platí, že čím hůře pacient covid snášel, tím delší a závažnější postcovid jej čeká. Nejohroženější jsou ti, kteří byli kvůli covidu hospitalizovaní na jednotce intenzivní péče. „Následné komplikace po prodělaném covidu často provází pacienty s těžkými chronickými onemocněními. Ať už se jedná o srdeční selhání, plicní onemocnění, nebo diabetes,“ vysvětluje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc a místopředseda ČKS.
Pacienti, kteří přicházejí do ordinací kardiologů, si nejčastěji stěžují na velkou únavu a otoky končetin. Příznaky postcovidu se mohou lišit, někdy mohou dokonce napodobit infarkt, nebo jej i vyvolat. Při bolesti na hrudi, dušnosti a celkovém zhoršení stavu by proto měli lidé vždy raději volat rychlou záchrannou službu. Konkrétní léčba postcovidu podle kardiologů neexistuje a lze pouze eliminovat její následky. „Pacienti by měli dodržovat předepsanou léčbu, nezřídka se jedná o terapii vysokého tlaku, cholesterolu či cukrovky. Dále doporučujeme přiměřený pohyb a samozřejmě nekouřit,“ popisuje prof. Linhart.
Prodělání covidu nyní kardiologové počítají mezi rizikový faktor pro rozvoj srdečních onemocnění podobně jako genetické predispozice nebo vysoký cholesterol. Podle americké studie zvyšuje nákaza covidem riziko vzniku srdečního selhání až o 70 %. „To, jak se postcovid promítne do léčby srdečního selhání a dalších kardiovaskulárních nemocí, ukáže čas. S růstem onemocnění srdce ale musíme do budoucna počítat, a to nejen v rámci měsíců, ale i let,“ uzavírá prof. Linhart.