Dvě studie představené v průběhu kongresu Evropské společnosti klinické onkologie (ESMO) poukazují na výhody intenzifikace léčby inhibitory signalizace androgenních receptorů u pacientů s karcinomem prostaty vnímavým k hormonální/kastrační léčbě (CSPC).

Studie fáze 3 PEACE-1 ověřila přidání abirateronu acetátu s prednisonem (AAP) ± lokální radioterapií ke standardu péče, tedy k androgen deprivační terapii (ADT) ± docetaxelu (kombinace s docetaxelem se stala novým standardem péče až po zahájení studie).

Randomizováno bylo celkem 1173 pacientů s de novo metastatickým CSPC. Medián celkového přežití (OS) byl signifikantně delší v rameni s přidáním AAP, a to jak v celkové populaci (5,7 vs. 4,7 roku; HR 0,82; 95% CI 0,69–0,98; p = 0,030), tak v subpopulaci pacientů užívajících ADT plus docetaxel (medián nedosažen vs. 4,4 roku; HR 0,75; 95% CI 0,59–0,95; p = 0,017).

Mezi pacienty, u nichž se v kontrolní skupině se standardní léčbou (ADT plus docetaxel) vyvinula nemoc rezistentní vůči kastraci, dostalo následně alespoň jednu terapii prodlužující život 84 % a hormonální terapii nové generace 81% – v rameni s přidáním AAP se jednalo (ve stejném pořadí) o 74 % a 46 %. Toxicita AAP odpovídala očekávání, bez zjevných synergických nežádoucích účinků kombinace.

Tyto výsledky do budoucna změní standard péče,“ uvedla Dr. Maria De Santis z Charité Universitätsmedizin, Berlín, SRN. „v předchozí analýze studie PEACE-1 přidání AAP k ADT plus docetaxelu významně prodloužilo přežití bez radiografické progrese, ale nyní bylo prokázáno i evidentní prodloužení OS. U pacientů s metastatickým CSPC jsme již dříve věděli, že časná intenzifikace léčby výrazně zlepšuje přežití, ale otázkou bylo, zda by měly být použita terapie dublety nebo triplety. Na to nyní jasně odpověděla studie PEACE-1.“

Podobně povzbudivé výsledky byly prezentovány i v případě nemetastatického CSPC. Primární kombinovaná analýza ze dvou srovnání v rámci výzkumného programu STAMPEDE hodnotila přidání AAP ± enzalutamidu k ADT oproti samotné ADT.

V primárním cíli přežití bez metastáz (MFS) bylo při 2leté terapii s přidáním AAP oproti samotné ADT sníženo relativní riziko o 47 % (108 vs. 306 příhod; HR 0,53, 95% CI 0,44–0,64, p < 0,0001 ). Významně byl také zlepšen ukazatel celkového přežití (147 vs. 236 úmrtí; HR 0,60, 95% CI 0,48–0,73; p < 0,0001).

 

Redakce kongresového zpravodajství