Výzkum provedla kolaborativní pracovní skupina ESMO Resilience Task Force (Banerjee S. et al).

Průzkum proběhl formou dotazníkového šetření ve dvou vlnách (I. v dubnu/květnu 2020, II. v červenci/srpnu 2020). Pro účely statistického vyhodnocení byly hodnoceny tři domény – pocit pohody/tísně (hodnoceno indexem WBI-9), syndrom vyhoření a změna pracovní výkonnosti v souvislosti s pandemií covid-19.

V I. dotazníkové vlně bylo osloveno celkem 1520 onkologů ze 101 zemí. U 25 % z nich bylo na základě odpovědí identifikováno riziko vážného narušení vnímání osobní pohody (WBI  ≥ 4). Pocit vyhoření ve srovnání s dobou před pandemií covid-19 uvádělo 38 % respondentů, vykonávat svou práci stejně jako před covid-19 nebylo schopno 66 % oslovených onkologů. Vyšší pracovní výkonnost přitom signifikantně korelovala s lepší osobní pohodou a s absencí syndromu vyhoření (p < 0,01). Byly pozorovány i statisticky významné rozdíly mezi odpověďmi respondentů z různých zemí a hlavně signifikantní souvislost mezi horším WBI a nižší pracovní výkonností respondentů a aktuální mírou úmrtnosti na covid-19 v dané zemi (p < 0,05).

Jako prediktory lepších výsledků byly v jednotlivých doménách identifikovány následující faktory. Pro wellbeing: osobní odolnost a houževnatost, dobrá organizace práce a pracovní prostředí, věk nad 40 let, mužské pohlaví a vyšší fyzická aktivita. Pro prevenci syndromu vyhoření: jiná rasa než bílá, osobní houževnatost, vstřícné pracovní podmínky a podpora vedení. Pro pracovní výkonnost během covid-19: adekvátní hodnocení pracovních výsledků houževnatost a specializace chirurga nebo hematoonkologa. Naopak k nejčastějším negativním prediktorům napříč doménami obecně patřily špatná organizace práce, nadbytek přesčasových hodin, strach z omezení sebevzdělávání/rozvoje kariéry a také výpadky v klinických i výzkumných aktivitách pracovišť.

Ve II. vlně odpovídalo 942 onkologů, 242 absolvovalo obě vlny dotazování. U nich ze srovnání s I. vlnou vyplývá, že pocit vnímání osobní pohody se v čase obecně zhoršil (WBI ≥ 4  v I. vlně 22 % vs. 31 % v II. vlně,  p = 0,01), stejně jako míra pocitu vyhoření (35 % vs. 49 %,  p = 0,001). Naopak pracovní výkonnost se navzdory tomu zlepšila (38 % vs. 54 %, p < 0,001).

Třetí vlna dotazníkového šetření se připravuje na jaro 2021 a měla by mj. pomoci validovat metriky hodnocení dalších domén osobního i pracovního života, tak identifikovat opatření, která vedou k jejich zlepšení.

Redakce kongresového zpravodajství