Zdůraznil, že pozitivita hormonálních receptoů je nejčastější formou karcinomu prsu, která postihuje až 70 % všech pacientek, a u většiny z nich je diagnostikována časná nemoc. Mnoho jich může být vyléčeno současnými dostupnými způsoby léčby – chirurgicky, radioterapií, chemoterapií či hormonální léčbou. Až 20 % má však vysoce rizikové onemocnění a během prvních deseti let léčby se u nich objeví recidiva – buď lokálně, nebo jinde v organismu.

„Tyto pacientky s vysoce rizikovým časným karcinomem prsu vykazují určitý stupeň rezistence vůči hormonální terapii a časně relabují navzdory všemu, co jim v současné době podáváme,“ připomněl prof. Johnston.

Inhibitory CDK4/6, jako je abemaciklib, které pomáhají překonat primární rezistenci vůči hormonální léčbě a prodlužují přežití, již změnily způsob léčby metastatického onemocnění. Bylo tedy logické ověřit, zda přidání abemaciklibu k hormonální léčbě sníží míru rekurence i u vysoce rizikových pacientek s časným onemocněním.

Mezinárodní studie monarchE fáze 3 zahrnula 5637 pacientek s HR+/HER2–  časným karcinomem prsu a s klinickými  nebo patologickými rizikovými faktory relapsu ( ≥ 4 pozitivní uzliny, nebo 1–3 pozitivní uzliny a alespoň 1 z následujících faktorů: velikost nádoru ≥ 5 cm, grade 3 nebo exprese Ki-67 ≥ 20 %).  Po dokončení primární léčby byly randomizovány k přidání abemaciklibu 150 mg dvakrát denně po dobu dvou let k adjuvantní hormonální léčbě, nebo k hormonální léčbě samotné.

Přidání abemaciklibu k hormonální terapii vedlo ke statisticky významnému zlepšení přežití bez známek invazivního onemocnění (invasive disease-free survival, IDFS) – snížení relativního rizika o 25,3 %, p = 0,0096). Míra dvouletého IDFS dosáhla v rameni s přidáním abemaciklibu 92,2 % oproti 88,7 % v rameni pouze s hormonální léčbou samotnou.

Podobné zlepšení bylo pozorováno v ukazateli přežití bez vzdálených metastáz (distant relapse-free survival, DRFS) – snížení míry relativního rizika o 28,3 %, míra 2letého DRFS 93,6 % vs. 90,3 %. Účinnost byla konzistentní napříč všemi předem definovanými podskupinami pacientek.

Bezpečnost abemaciklibu odpovídala předchozím studiím, nejčastějšími nežádoucími účinky standardně zvládnutelnými byly průjem, neutropenie a únava.

Redakce kongresového zpravodajství