Jak ukazují recentní data prezentovaná na ESMO Virtual Congress 2020, zlepšení by této obtížně léčitelné populaci mohlo přinést podávání sacituzumabu govitecanu, konjugátu protilátky proti Trop-2 a inhibitoru topoisomerázy.
Tento přípravek prokázal již ve studii fáze 1/2 IMMU-132-01 významnou účinnost se zvládnutelnou bezpečností, což vedlo k jeho registraci ve zrychleném režimu ze strany amerického FDA v indikaci mTNBC s alespoň dvěma předchozími liniemi léčby. K potvrzení daných výsledků byla zahájena globální, otevřená randomizovaná klinická studie 3. fáze ASCENT, jejíž závěry byly představeny právě na letošním virtuálním setkání evropských onkologů. Zařazeno bylo 529 žen s mTNBC, které měly relabující či refrakterní onemocnění po ≥ 2 předchozích chemoterapeutických režimech v pokročilém/metastatickém stadiu (vyžadován taxan). Medián věku souboru činil 54 let, medián počtu předchozích linií byl 4 a 468 nemocných nemělo díky dřívější léčbě mozkové metastázy. Pacientky byly randomizovány v poměru 1 : 1 k podávání sacituzumabu govitecanu, nebo cytostatické monoterapii podle volby lékaře (kapecitabinu, eribulinu, vinorelbinu či gemcitabinu), a to až do progrese onemocnění či nepřijatelné toxicity.
Z výsledků vyplynulo, že primární cíl – přežití bez progrese měřené pomocí kritérií RECIST 1.1 v populaci žen bez mozkových metastáz – byl statisticky signifikantně lepší ve skupině léčené sacituzumabem govitecanem, s mediánem 5,7 vs. 1,7 měsíce (HR 0,41; p < 0,0001). Zaznamenáno bylo rovněž významné prodloužení celkového přežití (medián 12,1 vs. 6,7 měsíce; HR 0,48; p < 0,0001) a častější dosažení objektivní odpovědi (35 vs. 5 %; p < 0,0001). Bezpečnost sacituzumabu govitecanu byla v souladu s předchozími zjištěními, z nejčastějších nežádoucích účinků 3. stupně a vyššího byly evidovány neutropenie, průjem, anémie a febrilní neutropenie.
Redakce kongresového zpravodajství