Lymfom z plášťových buněk (MCL) je agresivní typ nehodgkinského lymfomu, který se vyvíjí z B-buněk v plášťové zóně lymfatické uzliny a typicky se vyskytuje u starších pacientů. Intenzivní chemoterapie nebo transplantace jsou u těchto starších pacientů často nevhodné z důvodu nadměrné toxicity.

Ibrutinib je inhibitor Brutonovy tyrozinkinázy (BTK), která je nezbytná pro proliferaci a přežití B buněk. Účinnost a bezpečnost malé molekuly ibrutinibu u pacientů s relabujícím/refrakterním MCL byla již prokázána v předchozích studiích, recentní studie SHINE měla za cíl vyhodnotit účinnost kombinace ibrutinibu se standardní chemoimunoterapií bendamustinem + rituximabem a rituximabem samotným u starších pacientů s dosud neléčeným MCL.

Celkem 523 pacientů (medián věku 71 let) bylo randomizováno k léčbě ibrutinibem, nebo placebem, vždy v kombinaci s 6 cykly bendamustinu + rituximabu. Ti, kteří dosáhli objektivní odpovědi, dostávali udržovací léčbu rituximabem každých 8 týdnů až do dosažení 12 dalších dávek. Ibrutinib (nebo placebo) byly podávány do progrese onemocnění nebo nepřijatelné toxicity. Primárním cílem studie SHINE byla doba přežití bez progrese onemocnění (PFS) podle hodnoceno zkoušejícího.

Přidání ibrutinibu významně zlepšilo medián PFS o více než 50 % ve srovnání s ramenem s placebem (80,6 vs. 52,9 měsíce), zatímco celkové přežití a kvalita života byly mezi oběma skupinami podobné. Kompletní odpovědi dosáhlo 65,5 % pacientů léčených v rameni s ibrutinibem a 57,6 % pacientů léčených v rameni s placebem. Doba do další léčby byla také podstatně delší, v rameni s ibrutinibem, pouze 19,9 % pacientů vyžadovalo terapii druhé linie, zatímco v placebovém rameni byla potřebná u 40,5 % pacientů. Nežádoucí účinky stupně 3/4 související s léčbou byly hlášeny u 81,5 % pacientů s ibrutinibem a u 77,3 % pacientů s placebem. Fibrilace síní jakéhokoli stupně se vyskytla u 13,9 % pacientů v rameni s ibrutinibem ve srovnání s 6,5 % v rameni s placebem.

 

Redakce kongresového zpravodajství