„Epileptický záchvat během těhotenství může poškodit nejen matku, ale i plod, takže dobrá kontrola onemocnění je důležitou součástí prenatální péče,“ konstatovala autorka studie Dr. Kimford J. Meadorová ze Stanford University, USA, a dodala: „Na druhé straně se však uvádí, že některá antiepileptika zvyšují riziko vrozených vad nebo mohou mít vliv na pozdější neurobehaviorální vývoj dítěte. Míra rizika se mezi jednotlivými léky liší, u těch novějších nejsou dlouhodobé účinky stále zcela známy.“
Do studie bylo v průběhu jejich těhotenství zařazeno 275 žen s epilepsií a 77 zdravých žen. Ve skupině s antiepileptickou léčbou bylo 74 % žen na monoterapii (43 % užívalo lamotrigin a 37 % levetiracetam). Dalších 22 % užívalo více než jeden lék (z toho téměř polovina kombinaci lamotriginu a levetiracetamu). Zbývající 4 % těhotných pacientek s epilepsií neužívala žádnou léčbu.
Děti narozené z těchto těhotenství byly hodnoceny po dosažení tří let věku pomocí široké škály kognitivních a vývojových testů. Po adjustaci výsledků na IQ a vzdělání matek nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve vývojovém skóre mezi dětmi narozenými ženám s léčenou epilepsií a zdravým matkám.
Navíc ani ve skupině dětí narozených matkám s epilepsií nebyly zjištěny žádné vývojové rozdíly v závislosti na tom, jaký lék a v jakém dávkování ženy v těhotenství užívaly (sérové koncentrace byly měřeny ve třetím trimestru).
Sami autoři však připustili určité limitace své studie. Hodnocení kognitivních funkcí ve věku tří let např. nemá tak silnou prediktivní hodnotu pro další vývoj v období dospívání a dospělosti jako testování dětí ve starším věku. Ani skladba antiepileptických léků užívaných v této studii nemusí odrážet jejich reálné používání v běžné populaci a klinické praxi.