„V současnosti nejsou známy možnosti léčby těchto devastujících stavů, o to důležitější je tedy identifikovat jejich potenciálně modifikovatelné rizikové faktory,“ uvedla autorka studie Dr. Amy J. H. Kindová, Ph.D., z University of Wisconsin School of Medicine and Public Health in Madison, USA. „Existují přesvědčivé důkazy o tom, že sociální, ekonomické, kulturní a fyzické podmínky, ve kterých lidé žijí, mohou mít vliv na zdraví. Chtěli jsme zjistit, zda zvyšují i riziko neurodegenerace a poklesu kognitivních funkcí spojeného s nejranějšími stadii Alzheimerovy choroby a demence.“

Do studie bylo zařazeno 601 osob vybraných ze dvou velkých populačních studií obyvatel státu Wisconsin. Podmínkou vstupu byl věk 59 let a žádné aktuální problémy s myšlením nebo pamětí – naopak rodinná anamnéza Alzheimerovy choroby nebyla na překážku a byla přítomna u 69 % účastníků.

Všichni zařazení byli sledováni po dobu 10 let. Na začátku absolvovali vstupní scan mozku magnetickou rezonancí, a poté další vyšetření v intervalech 3–5 let. Při každém scanu byl měřen objem mozkové hmoty v oblastech souvisejících s rozvojem Alzheimerovy nemoci. Účastníci také každé dva roky absolvovali testy myšlení a paměti, včetně testů na rychlost zpracování, mentální flexibilitu a exekutivní funkce.

Účastníci byli stratifikováni podle adresy svého bydliště a k ní přiřazeného „indexu deprivace“ vyjadřujícího, zda sledovaný žije v socioekonomicky zvýhodněné, či naopak znevýhodněné lokalitě. Pro tvorbu indexu byly využity výsledky posledního sčítání lidu v regionu na základě 17 indikátorů včetně výše příjmů, míry zaměstnanosti, vzdělání a kvality bydlení v dané lokalitě.

Ze všech účastníků žilo 19 lidí v první pětině nejvíce znevýhodněných lokalit státu Wisconsin. Ti byli posléze rozděleni a přiřazeni podle etnika, pohlaví, věku a vzdělání k 1–4 lidem z 582 zbývajících, kteří obývali 80 % méně znevýhodněných lokalit. S nimi byli následně porovnáváni.

Na začátku studie nebyl žádný rozdíl v objemu mozku mezi lidmi žijícími v nejvíce znevýhodněných a jiných lokalitách. V průběhu sledování se však projevil rychlejší úbytek mozkové hmoty v oblastech spojených s demencí u lidí v nejvíce znevýhodněných lokalitách. U lidí žijících mimo ně takový úbytek pozorován nebyl. Obdobně byl u osob z nejvíce znevýhodněných lokalit zaznamenán postupný pokles výsledků kognitivních testů.

„Některé možné příčiny těchto změn v mozku mohou zahrnovat i vliv znečištění ovzduší, nedostatečného přístupu ke zdravým potravinám či zdravotní péči i celkově stresující podmínky života,“ uvádí závěrem Dr. Kindová. „Naše zjištění v každém případě naznačují, že zvýšená ostražitost poskytovatelů zdravotní péče ohledně časných příznaků demence může být u této zranitelné populace obzvláště důležitá.“