Ustekinumab je monoklonální protilátka s vazbou na společnou podjednotku p40 interleukinů IL-12 a IL-23. V randomizované klinické studii fáze 3b STARDUST byly porovnávány dvě terapeutické strategie ustekinumabu u pacientů s Crohnovou nemocí (CD): léčba k cíli (treat-to-target – T2T) podle časného endoskopického hodnocení v 16. týdnu vs. standardní režim udržovací léčby CD.
Celkové výsledky dosažené ve studii po 48 týdnech i v jejím dlouhodobém prodloužení do 104. týdne již byly zveřejněny dříve. Aktuální analýza prezentovaná prof. Laurentem Peyrin-Birouletem na letošním kongresu ECCO’22 Virtual hodnotila během uvedených 104 týdnů účinnost strategie T2T s ohledem na ovlivnění času do první chorobu modifikující (disease modifying – DM) příhody definované jako poškození střeva (vznik nových striktur/píštělí nebo výskyt nitrobřišního abscesu) nebo hospitalizace či operace související s CD. Doba do prvního poškození střeva, operace, hospitalizace a hospitalizace + operace byly analyzovány samostatně.
Do studie STARDUST byli zařazeni dospělí pacienti se středně těžkou až těžkou aktivní CD. Vstupně jim byl podán intravenózní ustekinumab ~ 6 mg/kg a v 8. týdnu subkutánní ustekinumab 90 mg. V 16. týdnu byli ti, kteří dosáhli poklesu indexu aktivity onemocnění (CDAI) o ≥ 70 bodů (CDAI 70), randomizováni v poměru 1: 1 buď ke strategii T2T, nebo ke standardnímu režimu s ustekinumabem. Od 48. týdne v prodloužení studie dále pokračovali v režimu, ke kterému byly randomizováni. Hodnocení úpravy dávkování s eskalací/deeskalací léčby (podávání po 12/8/4 týdnech) bylo po 48. týdnu založeno na klinické remisi bez potřeby kortikosteroidů a na remisi podle biomarkerů (C-reaktivní protein ≤ 10 mg/l a fekální kalprotektin ≤ 250 µg/g) při 2 po sobě jdoucích návštěvách s odstupem 8 týdnů.
DM příhody byly zaznamenávány od randomizace do 48., resp. do 104. týdne.
Z 440 pacientů randomizovaných v 16. týdnu k léčbě ustekinumabem buď v režimu T2T, nebo ve standardním režimu, jich 74 ukončilo léčbu před 48. týdnem. Ze zbývajících 366 jich do prodlouženého pokračování vstoupilo 323, přičemž 20,1 % z nich ukončilo léčbu před dokončením 104. týdne.
U pacientů léčených ustekinumabem se strategií T2T bylo oproti těm se standardním režimem během 104 týdnů od randomizace potvrzeno numerické snížení relativního rizika DM příhod o 50 % (6,1 vs. 11,4 %; HR 0,502), na čemž se nejvíce podílelo snížení potřeby hospitalizací souvisejících s CD (2 vs. 5,7 %; HR 0,341) a případů poškození střeva (4,1 vs. 7,4 %; HR 0,534). Tyto výsledky potvrzují význam optimalizovaného přístupu T2T využívajícího striktně definovaných cílů, jako je endoskopická odpověď, nad rámec klinických ukazatelů a biomarkerů v klinické praxi.
Redakce kongresového zpravodajství