Alergii na penicilin uvádí desetina americké populace, 90 % těchto jedinců ale alergií netrpí. Z 25 milionů pacientů, kteří mají alergickou reakci na penicilin, podstoupí jen méně než 0,1 % osob každoroční kožní test. „Pacienti jsou léčeni nákladnějšími antibiotiky druhé linie, která mají více nežádoucích účinků. To přináší důsledky i v podobě antimikrobiální rezistence,“ poznamenala Dr. Ramseyová.
V období od dubna do června 2017 získali oba výše jmenovaní alergologové podrobnou anamnézu alergií na penicilin od 987 pacientů. Celkem 15,7 % (155) pacientů udávalo alergii na penicilin a z této skupiny téměř polovina uvedla, že od poslední reakce na lék uplynulo více než 10 let. Dr. Ramseyová zdůraznila, že se jednalo o obzvláště důležitý údaj, protože „alergie může mít tendenci v průběhu času vymizet“. Více než polovina pacientů udávala jako alergickou reakci na penicilin obecnou nespecifickou vyrážku, asi 30 % pacientů kopřivku a přibližně 6 % pacientů nevědělo, v jaké formě se u nich alergie projevila.
Všem pacientům s příslušnou anamnézou byl nabídnut penicilinový kožní test (PST) a subjektům s negativním výsledkem rovněž časný PST plus test provokace amoxicilinem. Oba testy dohromady trvaly průměrně cca 71 minut. Z osob, které uváděly alergii na penicilin, podstoupilo PST přibližně 43 %.
Pacienti byli požádáni, aby uvedli důvod, proč u nich nebyl kožní test proveden. Podle odpovědí jím bylo u zhruba čtvrtiny užívání antihistaminik, 16 % test z časových důvodů odmítlo (ale z nich bylo 14 % objednáno na další kožní test nebo test přímou provokací) a pouze u 7 % pacientů to byly obavy z vpichu jehly.
Dr. Ramseyová poznamenala, že studie předkládá „skutečný obraz“ toho, jak proveditelný je PST v prostředí alergologické ambulance, a to nehledě na hlavní potíže pacienta.
„Viděli jsme mnoho vypovídajících údajů, které pocházejí z antimikrobiálních řídicích programů, a toto je model, jak lze prostřednictvím takových iniciativ vylepšit kožní testy na penicilin,“ řekla závěrem.