Glioblastom, karcinom pankreatu, dlaždicový karcinom hlavy a krku, melanom. Nejzávažnější onkologické diagnózy, které mají navzdory léčbě obvykle jen velmi špatnou prognózu.
Nádor mozku lékaři ročně diagnostikují zhruba šesti stovkám pacientů, z nich zhruba polovina má nejagresivnější karcinom, glioblastom. „Jde o velmi specifický nádor nervové tkáně, o kterém se dá říci, že je v podstatě neléčitelný. Je úplně lhostejné, jestli ho nejdeme brzy nebo pozdě, jestli ho najdeme 5milimetrový nebo 5centimetrový. Můžeme ho vyoperovat, ale nádor prakticky vždycky recidivuje v místě, kde byl. A to znovu a znovu. Prognóza je zde vždycky chmurná,“ konstatuje prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha s tím, že průměrné přežití se pohybuje okolo 14 až 16 měsíců. Podobně jako u karcinomu slinivky i zde selhávají základní léčebné postupy malignit, tedy radioterapie, chemoterapie i operace. „Je třeba se vydat úplně jinudy a pokud možno ovlivnit nádor z nějaké jiné strany,“ míní prof. Beneš.
Právě s cílem hledat nové terapeutické postupy u nejagresivnějších a nejhůře léčitelných nádorů zahájilo na počátku září svou činnost v Praze Centrum nádorové ekologie 1. LF UK. Uskupení sdružuje vědce, kteří se věnují medicinální chemii, biochemii, buněčné a molekulární biologii i dalším oborům včetně klinické medicíny. Zástupci 1. lékařské fakulty UK míní, že díky centralizaci těchto výzkumných skupin nemá české uskupení ve světě obdoby.
„Ve spolupráci s kolegy z dalších pracovišť se budeme zabývat studiem vzájemných vztahů buněk, které tvoří jakýsi ekosystém, který je v maligních nádorech. Naším cílem je vztahy mezi různými buněčným typy pochopit a pokusit se je nějakým způsobem případně modifikovat s jakýmsi terapeutickým výhledem,“ konstatuje přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK a hlavní vědecký koordinátor Centra nádorové ekologie prof. MUDr. Karel Smetana, DrSc.
Tumor se kromě nádorových buněk skládá z řady dalších buněčných typů, které nejsou nádorově přeměněny. Jde o fibroblasty, buňky imunitního systému, endotelové buňky a také jejich produkty. Tyto buňky předurčují vznik mikroprostředí, které podporuje nejen růst tumoru, ale i migraci nádorových buněk, tedy i rozvoj metastáz.
Jak funguje nádorový ekosystém: zjednodušení na příkladu maligního melanomu
Zdroj: 1 lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Buňky maligního melanomu ovlivňují nádorově asociované fibroblasty (vazivové buňky). Ty zpětně aktivují nádorové buňky, ale zároveň stimulují okolní keratinocyty (buňky pokožky), které opět aktivují buňky melanomu. Nádorově asociované fibroblasty také stimulují regulační T-lymfocyty (imunitní buňky), které za normálních okolností regulují imunitu, v případě maligního melanomu však stimulují růst nádoru. To vše pak vede k inhibici cytotoxických CD8+ T-lymfocytů, které za běžných podmínek bojují proti nádoru, ale činností nádorově asociovaných fibroblastů je jejich aktivita utlumována, což podpoří růst nádoru. Výsledkem je pak tvorba myeloidních imunosupresivních buněk, které vedou k výrazné imunosupresi (stavu snížené imunity), zablokují veškeré protinádorové odpovědi imunitního systému a zároveň vyšlou další signály podporující růst melanomu.
Jde tedy o velmi spletitou síť mezibuněčných vztahů, kdy nádorová buňka řídí své okolí, které zpětně ovlivňuje její chování. Buňky imunitního systému, které lze zjednodušeně označit za predátory a které by měly nádorovou buňku zahubit, však v mikroprostředí tumoru „dostanou náhubek“ a začnou nádor tolerovat. Je zřejmé, že v nádorovém ekosystému existuje široké spektrum cílových struktur pro možný terapeutický zásah, ten však musí být do té míry promyšlený, aby nevedl k ještě většímu poškození organismu.
Tímto směrem výzkumu se v poslední době ubírá řada institucí v Evropě i mimo ni. Americký lékových ústav (FDA – Food and Drug Administration) letos vydal prohlášení, ve kterém vyzývá k výzkumu migrace nádorových buněk a mikroprostředí tumoru. Jak také uvedl prof. Smetana, FDA letos v USA schválil registraci prvního léku, jenž potlačuje tyto aktivity buněk maligního nádoru.
Projekt podpořilo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy téměř 300 miliony korun z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, který je schválen na 5 let. Poté bude centrum svou činnost financovat z grantových prostředků a dalších projektů.