„Nejlépe mohou nejen těžcí astmatici předejít těžkému průběhu nemocí během podzimu, kdy se očekává souběh covid-19 a chřipky, tím, že budou mít astma pod kontrolou. To znamená mít předepsány léky odpovídající tíži a typu jejich nemoci a tuto léčbu řádně užívat,“ apeluje doc. MUDr. Milan Teřl, Ph.D. z Kliniky pneumologie a ftizeologie LF UK a FN v Plzni.
Naprostá většina pacientů dnes může díky dostupné léčbě, pokud je správně využívána, žít s touto nemocí bez astmatických záchvatů. Naopak jeho neléčení nebo nesprávná léčba pacientům často přinášejí vážné zdravotní obtíže, výrazně zhoršenou kvalitu života nebo časté návštěvy pohotovostí. Výjimkou nejsou ani hospitalizace.
Tradiční léčba těžkého astmatu spočívá v kombinaci vysokých dávek inhalačních kortikosteroidů a dalších léků. „Některé vážně nemocné, kteří i přes řádně užívanou terapii stále trpí dušností a kašlem, jsme donedávna mohli léčit pouze kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí,“ vysvětluje doc. Teřl.
Nejtěžší formy astmatu, tedy na obvyklou léčbu rezistentní, představují vážné onemocnění dýchacích cest, které vyžaduje speciální péči.
Jakého pokroku dosáhla léčba nejtěžších forem astmatu v posledních letech?
Novinkou u léčby pacientů, kteří trpí těmito těžkými formami astmatu, je takzvaná biologická léčba. Sami lékaři ji čím dál tím víc preferují, protože se jim pomocí nové léčby u těchto pacientů daří snižovat obtíže a také četnost astmatických záchvatů. „Díky biologické léčbě můžeme také snižovat nebo i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Navíc má oproti nim výrazně méně nežádoucích účinků a je celkově velmi dobře tolerována,“ popisuje doc. Teřl.
V současné době je možné v České republice pacientům podávat dva základní typy biologické léčby. Další výhodou biologické léčby je skutečnost, že velkou část jejího podávání lze – po předchozím zácviku pacienta nebo jeho okolí – svěřit do domácí péče a pacient se tak vyhne dojíždění a čekání v ordinacích.
Úspěšnost biologické léčby popisuje ve svém příběhu paní Gabriela
Astmatem paní Gabriela trpěla od doby studia na střední škole. Kašel a dušnost vyvrcholily prvním astmatickým záchvatem. V nemocnici dostala inhalační léčbu a její stav se srovnal natolik, že ji astma nijak výrazněji neomezovalo.
Problém se ale začal zhoršovat ve 30 letech, během druhého těhotenství. „Opakovaly se mi dušnosti, bylo to mnohem častěji, třeba dvakrát či třikrát týdně. Najednou jsem nemohla fungovat bez podpůrných léků, dostávala jsem injekce s kortikosteroidy, často mi měnili inhalační léčbu, protože mi nezabírala,“ vzpomíná paní Gabriela, která je povoláním zdravotní sestra.
Diagnóza se změnila na těžké astma. Nemoc ji omezovala i v normálních denních činnostech, byla často na antibiotikách. „Kolikrát jsem nebyla schopná přejít z místnosti do místnosti,” popisuje svůj stav Gabriela. Jedinou možností jak „fungovat” se staly systémové kortikoidy.
Před 2 lety doporučila lékařka Gabriele biologickou léčbu. První injekci dostala v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci. „Už když jsem šla na druhou aplikaci, bylo to obrovské zlepšení. Cítila jsem 95% zlepšení mého zdravotního stavu. Nepotřebovala jsem si přidávat úlevové inhalační léky, nemusela jsem šahat po systémových kortikosteroidech. Po třetí injekci to už bylo 100% zlepšení zdravotního stavu. Biologická léčba zabrala velice rychle a mně se strašně ulevilo,“ popisuje paní Gabriela. „S nemocí jsem se trápila roky a najednou během měsíce se vše vyřešilo a mně bylo konečně dobře. Když jsem se dostala k biologické léčbě, tak mi došlo, že jsem to měla takto řešit mnohem dříve.“
A co vzkazuje ostatním pacientům? “„Určitě bych ostatním pacientům s těžkým astmatem řekla, aby se o svou nemoc více zajímali. Neříkejte si „no, tak se mi blbě dýchá, naučím se s tím žít“. Když vím, jaká je alternativa, už bych se takhle nikdy netrápila. Doporučuji řešit všechny obtíže s odborníky, ideálně v jedné z ambulancí Národního centra pro těžké astma, kde se specializují právě na tuto diagnózu,“ vyzývá paní Gabriela.
Jak mohou sami astmatici pomoci v boji proti celosvětové pandemii?
Normální funkce plic a pacient dlouhodobě bez stavů zhoršení a akutních záchvatů sníží riziko závažného průběhu koronavirové plicní infekce. „Zejména biologická léčba astmatu těžkých astmatiků je indikována s výhodou, neboť můžeme v léčbě postupně omezovat tabletové kortikosteroidy, které způsobuji potlačení imunitních funkcí. A imunosuprese je v kovidové době u našich pacientů určitě nežádoucí, “ doporučuje MUDr. Irena Krčmová, CSc. z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF v Hradci Králové. Pokud mají nemocní jakékoli problémy a astma se jim nedaří udržet pod kontrolou, doporučuji například svůj stav po telefonu konzultovat s odborníkem.“ dodává dr. Krčmová.
O projektu Astma Zero
Celosvětová kampaň Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům se věnuje prevenci astmatu. Připojila se k ní i Česká iniciativa pro astma (ČIPA). Projekt si klade za cíl seznámit širokou veřejnost s možnostmi prevence astmatu s důrazem na dlouhodobou a pravidelnou léčbu. Díky té je možné astmatickým příznakům předcházet a zlepšit kvalitu života pacientů. Součástí projektu Astma Zero – nulová tolerance k astmatickým příznakům jsou webové stránky www.astma-zero.cz a také FB stránka. Přinášejí důležité informace o astmatu a jeho léčbě, dechové rehabilitaci, odpovědi na nejčastější otázky.