Umírněná, opatrná, bez radikálnějších návrhů a soudů byla v pořadí druhá předvolební debata zdravotnických lídrů největších politických stran u kulatého stolu, který v úterý 26. 9. zorganizoval náš časopis ve spolupráci s Ústavem lékového průvodce. Tři a půl týdne před volbami do poslanecké sněmovny debatovali politici nad pravidly pro vstup inovativních léků, prostředků a technologií na český trh, stejně jako nad definováním inovativních postupů ve zdravotnictví. Otázky zněly, kdo a jakým způsobem by měl inovace regulovat, jak hodnotit míru jejich prospěšnosti a kde leží tzv. hranice ochoty platit moderní léčbu.

Adam Vojtěch (ANO) avizoval, že v případě zvolení do sněmovny by chtěl tuto oblast lépe regulovat. „Nastavení jasných, transparentních pravidel pro vstup nejen inovativních léků, které máme dnes, ale i zdravotnických prostředků a ideálně i postupů léčby, to je věc, na které bychom se mohli shodnout napříč politickým spektrem,“ konstatoval. V současnosti totiž existují pravidla pouze pro vstup moderních (inovativních) léků na trh. Na jejich základě rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zda pojišťovny budou, či nebudou hradit léčivý přípravek z veřejného zdravotního pojištění. Ovšem úhrada moderních technologií či stanovení inovativních doporučených postupů přesně regulována není.

Podle Leoše Hegera (TOP 09) by měla nákladovou efektivitu inovativních prostředků posuzovat speciální komise, kterou navrhl v této souvislosti zřídit. Prosadit vznik komise by zřejmě neměl být v budoucnosti problém, myšlenku totiž podpořil i Bohuslav Svoboda (ODS) a Lenka Teska Arnoštová (ČSSD).

 

Stanovit hranici ochoty platit je politické rozhodnutí

Sociálnědemokratická lídryně chce i po volbách posilovat pravomoci pacientů. „Budu usilovat o zakotvení pacientských organizací do legislativního procesu a také do procesu, který se týká kvality a efektivity péče,“ uvedla.

Soňa Marková (KSČM) prosazuje zřízení státního fondu, ze kterého by byla hrazena inovativní léčba a který by byl financován nejen z rozpočtu pro zdravotnictví, ale také z resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), tj. na tolik diskutovaném zdravotně-sociálním pomezí. I tato idea by mohla být politicky průchodná. Podle Adama Vojtěcha (ANO) by z fondu mohly být hrazeny například léčivé prostředky určené pro pacienty s vzácným onemocněním. Tyto léky totiž prostřednictvím standardního správního řízení nemají šanci získat úhradu z veřejného zdravotního pojištění, protože se týkají skutečně jen hrstky českých občanů.

Podle Bohuslava Svobody (ODS) je v oblasti inovací, stejně jako jinde ve zdravotnictví, nezbytné hledat dlouhodobý konsenzus. Tedy najít takové řešení, které přinese stabilitu v horizontu řekněme 20 let. S tím souhlasil i Vojtěch Adam (ANO), podle kterého roční úhradové vyhlášky bez dalšího výhledu silně limitují zdravotní pojišťovny mj. při zvažování návratnosti investic do inovativních technologií.

Zdravotničtí lídři stran se vesměs shodli na tom, že stanovení hranice ochoty platit, tedy kolik peněz je stát ochoten vynaložit na léčbu jednoho pacienta ročně, je zčásti odborné, ale zčásti i ekonomické a politické rozhodnutí. „Zásadní rozhodnutí je to, zda lék je, či není efektivní, což jednotlivé odborné společnosti v podstatě již definovaly. A jestliže tyto údaje máme, pak jde o politické rozhodnutí, zda na to máme, či nikoli,“ konstatoval Bohuslav Svoboda (ODS). Proto by podle politiků nemělo rozhodnutí o vstupu nákladných inovativních léků do úhrad ležet výhradně na SÚKL.

Debaty se tentokrát nezúčastnil zástupce KDU-ČSL. Pozvaný Vít Kaňkovský se na poslední chvíli omluvil kvůli akutní operaci pacienta.

Kompletní nesestříhaný záznam předvolební debaty je ke zhlédnutí na www.congress-live.eu.