Letošní ročník nesl název Léčba chorob krvetvorby v seniorském věku. Proč bylo zvoleno právě toto téma?

Problematika souvisí s tím, že populace stárne a seniorů přibývá. Z demografického vývoje vyplývá, že v roce 2030 budou až 25 % obyvatel tvořit senioři nad 70 let. Když už se člověk dožije tohoto věku, má další pravděpodobnost dožití přibližně 10 let, pokud se u něj nevyskytne závažné nádorové nebo jiné onemocnění. S vyšším věkem pacientů roste taktéž incidence nádorových chorob a právě většina nádorových onemocnění krvetvorby se vyskytuje ve věku 68 let.

Dalším aspektem, proč jsme vybrali tuto problematiku jako hlavní téma, jsou nové léčebné možnosti, které u starších lidí nemají znatelně vyšší toxicitu než u těch mladších. Dříve jsme měli k dispozici léčbu, jež byla založena na chemoterapii nebo ozařování, a senioři ji velmi špatně tolerovali. Museli jsme snižovat dávky, vyskytovaly se nežádoucí účinky a zároveň se snižovala účinnost léčby. Nyní máme k dispozici nové cílové molekuly, které se velmi často podávají ve formě tabletek, a můžeme tak léčit daleko více pacientů ze seniorské skupiny.

A v neposlední řadě je to ekonomicky nesmírně závažná problematika, protože tyto nové cílené léky finančně zatěžují celý systém nejen u nás, ale i v zahraničí.

 

Přibývá pacientů s hematoonkologickými onemocněními?

Roste incidence, ale pouze mírně, asi o 1 % ročně. Prudce ale narůstá prevalence. Před 20 lety bylo v ČR 10 000 osob s hematologickou malignitou. Léčba se ale začala zlepšovat, více pacientů přežívá, a proto jich v roce 2014 bylo již 30 000. Řadu z nich jsme sice nevyléčili, ale úspěšně je novými biologickými léky kontrolujeme a převádíme do chronicity, což může být pro zdravotnický i ekonomický systém péče v budoucnosti problém.

 

V minulých letech jste zastával místo předsedy organizačního výboru. Co se pro vás změnilo letos, když jste se stal prezidentem sjezdu?

Je to obrovská zodpovědnost, protože jsme každoročně největší hematologickou akcí v České republice a chceme být i akcí nejlepší. Navíc máme i anglické sympozium, které je věnováno preklinickému výzkumu. A to, co se nepodaří, musí jít na prezidentovu hlavu. Zároveň mě těší, že o kongres je velký zájem a lidé se sem rádi vracejí. Snažíme se být dobrými a pozornými hostiteli.

 

Jak jste zmínil, na sjezdu přednášeli i specialisté ze zahraničí. Můžete je krátce představit?

Na letošním ročníku přednášel o léčbě difuzního velkobuněčného lymfomu ve stáří profesor Francesco DʼAmore, což je významný člověk, který se věnuje klinickému výzkumu lymfomů a který je spoluautorem řady léčebných evropských i světových doporučení a klinických studií a nyní působí v Aarhusu v Dánsku.

Dále zde byli odborníci z francouzského Nantes, z Vídně nebo například z Kolína nad Rýnem.

 

100. výročí narození profesora Wiedermanna

Prof. MUDr. Boleslav Wiedermann (1917–1986), CSc., byl zakladatelem olomoucké hematologické školy. Vybudoval ve FN v Olomouci první hematologickou laboratoř a založil oddělení klinické hematologie, jehož byl až do roku 1985 přednostou.

Na počest tohoto všestranného internisty, vědce a učitele se každoročně koná tzv. Wiedermannova přednáška. Letos se uskutečnila již po osmnácté a tentokrát se jí ujal prof. MUDr. Lukáš Plank, CSc.

 

Zaznělo zde 69 přednášek. Na kterou z nich byste chtěl zvlášť upozornit?

Určitě bych zmínil Wiedermannovu přednášku, která byla letos výjimečná tím, že je to přesně 100 let od narození profesora Wiedermanna. Letos se jí na naši žádost ujal prof. Lukáš Plank. Připravil si nádhernou přednášku o vývoji klasifikace a diagnostiky lymfomů, která byla oceněna potleskem vestoje, což se na kongresu málokdy vidí.

Poté mne zaujala přednáška pana doc. Marka Orko Váchy, římskokatolického kněze a zároveň molekulárního biologa. Přednášel o futilní léčbě – o léčbě neprospěšné. I u nádorových onemocnění dojdeme do fáze, kdy další podávání cytostatik nebo cílených léků už není prospěšné, protinádorová terapie nemá smysl a je třeba pacienta převést na léčbu paliativní, abychom mu umožnili prožít zbytek života v co nejlepší kvalitě.

 

Kolik návštěvníků se zúčastnilo kongresu? Naplnil jejich počet vaše očekávání?

Naprosto, možná i předčil. Velmi mne těší, že se vzdělávají jak kolegové z farmaceutických společností, tak i mladí lékaři z laboratoří, zdravotní sestry a laborantky. Letos přijelo zhruba 770 účastníků.

 

Na co se můžeme těšit v příštím roce?

V příštím roce budeme klást důraz na morfologii krevních buněk a zaměříme se taktéž na vzácná onemocnění, o nichž se tolik nemluví.