Obecně bylo potvrzeno, že míra poddiagnostikovanosti je u žen s akutním infarktem myokardu vyšší než u mužů. Ženy pociťující bolest na hrudi navíc častěji než muži vyčkávají i déle než 12 hodin, než vyhledají lékařskou pomoc.
Studie přezkoumala zdravotní záznamy 41 828 pacientů (z toho 42 % žen) vyšetřených pro bolest na hrudi na lékařské pohotovosti v letech 2008 až 2019. Byly shromážděny informace o jejich rizikových faktorech, včetně vysokého krevního tlaku a obezity. Zdokumentována byla počáteční diagnóza na základě klinické anamnézy, fyzikálního vyšetření a elektrokardiogramu, tedy ještě před laboratorními testy. „Měli jsme tedy k dispozici i prvotní podezření lékaře na to, zda má bolest na hrudi koronární příčinu, nebo jiný, např. muskuloskeletální původ,“ zdůraznila vedoucí studie Dr. Gemma Martinez-Nadalová z Hospital Clínic de Barcelona, Španělsko.
Podezření na akutní koronární syndrom (AKS) jako příčinu bolesti na hrudi lékaři po prvotním vyšetření pojali častěji u mužů než u žen. Konkrétně u 93 % pacientů, u kterých EKG neposkytlo definitivní diagnózu, bylo podezření na akutní koronární syndrom (později potvrzený) vysloveno ve 42 % případů z toho 39 % žen a 44,5 % mužů (p < 0,001). Významně nižší byla u žen míra podezření na AKS bez ohledu na přítomnost rizikových faktorů či typické bolesti na hrudi. Nesprávně byl AKS při prvním vyšetření diagnostikován u 5 % žen a 3 % mužů (p < 0,001). Multivariační analýzou bylo ženské pohlaví identifikováno jako nezávislý rizikový faktor pro prvotní podezření lékaře na non-AKS.
„Potvrdilo se, že infarkt myokardu je i mezi lékaři tradičně vnímán jako typicky mužské onemocnění, takže u žen bývá v praxi často poddiagnostikován, zaměňován např. s příznaky stresu a úzkosti, a tím dochází i ke zpoždění léčby,“ konstatovala Dr. Martinez-Nadalová.