V té první (23. února) připomněl, že podle Světové zdravotnické organizace souvisí 41 % onemocnění včetně onkologických s výživou, dalších 38 % má výživu jako podstatnou složku ve své patogenezi a pouze 21 % s výživou nesouvisí. „Kdyby tedy lidé jinak jedli a jinak se chovali, byl by výskyt řady onemocnění podstatně nižší,“ konstatoval prof. Svačina.

 

Kouření v patogenezi metabolického syndromu i onkologických onemocnění

V současnosti se uvádí, že s metabolickým syndromem souvisí asi 10–15 % nádorů. Příčinou jsou společné faktory, které se podílejí na patogenezi obou skupin onemocnění. Podle přednášky prof. Svačiny se jedná se např. o inzulinovou rezistenci (u kuřáků bývá vyjádřena více) a hyperinzulinemii, protože inzulin mj. stimuluje buněčný růst – proto také byla řada inzulinových analog dlouho testována na vyloučení kancerogenity. Aktuálně se diskutuje o mitogenním efektu hyperinzulinemie prostřednictvím receptoru pro inzulin-like růstový faktor 1 (IGF-1).

V patogenezi metabolického syndromu i zhoubných nádorů se uplatňují také hormony tukové tkáně (přičemž složení abdominálního tuku je rovněž ovlivněno kouřením), např. leptin (stimulací již zmíněného receptoru pro IGF-1) či estrogeny, dále systémový zánět (u kuřáků častý), sympatikotonie (u kuřáků typická) a stres, vlivy prostředí (pohyb, výživa, stres, kouření...), chronická intoxikace (organické polutanty), změny ve složení střevní flory (u kuřáků existují odlišnosti oproti nekuřákům), event. v sekreci inkretinů a také fetální malnutrice (děti kuřaček se obecně rodí menší) a výživové vlivy v časném dětství – z onkologického hlediska např. nutrigenomické ovlivnění reparačních mechanismů DNA.

 

Diabetes, obezita a vyšší riziko nádorů

Na metabolický syndrom je těsně navázán rozvoj diabetu 2. typu. Prof. Svačina zdůraznil, že i když je diabetes mellitus stále považován především za onemocnění související s kardiovaskulárním systémem, v poslední době přibývá dat o tom, že v příčinách úmrtnosti diabetiků se již před nemoci srdce a cév dostala onkologická onemocnění. Problematika vztahu mezi nádory, diabetem 2. typu a příbuznými složkami metabolického syndromu je tedy významným tématem dneška. 

Pokud jde o jednotlivé nádory, 1,5násobně vyšší relativní riziko diabetiků stojí za vysvětlením původu cca 10 % všech karcinomů tlustého střeva, prsu (zejména žen po přechodu), endometria, pankreatu (často se objeví těsně před vznikem diabetu nebo do dvou let po něm) a jater (Strickler HD et al., Diabetes Technol Ther 2001).

Česká data o prevalenci a relativním riziku vybraných nádorů v přítomnosti diabetu pocházejí z dat sbíraných kolem roku 2000 pro zdravotní pojišťovny ve vybraných okresech. Riziko se tehdy ukázala být poměrně vysoké – pro karcinom pankreatu 6,66násobné, pro renální karcinom 3,94násobné, pro kolorektální karcinom 3,04násobné, pro karcinom dělohy 2,19násobné a pro karcinom prsu (ženy) 1,97násobné. Všechny uvedené výsledky byly statisticky významné.

V případě urologických nádorů bylo prokázáno (Calle et al., NEJM 2003) zvýšené riziko v souvislosti s obezitou – u žen signifikantně 2,34násobně vyšší pro karcinom močového měchýře a dokonce extrémně 4,75násobně vyšší pro karcinom ledvin. „Je to bohužel typické nádorové onemocnění obézních žen,“ konstatoval prof. Svačina. U mužů v této skupině nádorů obezita signifikantně 1,34násobně zvyšuje riziko karcinomu prostaty a 1,7násobně karcinomu ledvin.

 

FDA a modifikace rizika u alternativních tabákových výrobků

Metabolický syndrom postihuje mnoho orgánů, ve vztahu ke karcinomům jsou to především ledviny, játra, pankreas, trávicí trakt,“ shrnul prof. Svačina s odkazem na svou publikaci „Jsou metabolická onemocnění příčinou všech nemocí? Orgánový pohled na metabolická rizika“. 

Kombinace kouření, které ovlivňuje řadu metabolických parametrů, a metabolického syndromu souvisí, jak bylo uvedeno, s rizikem mnoha nádorů. Jistou komplikací může být v této souvislosti ale paradoxně i zanechání kouření, po kterém podle metaanalýzy 62 studií zveřejněné v BMJ již v r. 2012 přibere 13 % bývalých kuřáků více než 10 kg a 34 % zvýší svou tělesnou hmotnost o 5–10 kg. Přičemž se má za to, že od hranice 5 kg navíc se již benefity zanechání kouření stírají.

Kouření jednoznačně škodí zdraví. Nejlepší prevencí je nikdy nezačít kouřit – a pokud už je pacient kuřákem, kouření zcela zanechat. Podle prof. Svačiny však nelze přehlížet, že řada lidí se své závislosti prostě zbavit nedokáže (bez ohledu na svou inteligenci či vzdělání), že užívání tabáku má vliv na udržení si nižší hmotnosti a že na trhu jsou v současnosti alternativní formy nahřívaného tabáku, které americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) označuje jako tzv. „tabákový výrobek s modifikovaným rizikem, s prohlášením o snížené expozici“. Stalo se tak na základě validovaných studií – o některých jsme již v této rubrice psali (viz články Kouření, obezita a kardiovaskulární riziko a Kouření, metabolický syndrom a diabetes), dalším se budeme věnovat v článku z druhé přednášky prof. Svačiny.

(dokončení příště)

 

Redakce Terapie.digital