Dne 20. července 2022 uplyne 200 let od narození jednoho z nejvýznamnějších vědců 19. století, J. G. Mendela, zakladatele genetiky s moravskými kořeny. Více

Gregor Johan Mendel je nazýván otcem genetiky a přirovnáván k takovým velikánům, jako byli Koperník, Darwin, Einstein a další. Přesto lidé vědí o osobnosti G. J. Mendela poměrně málo. V sérii podcastů Člověk Mendel, které připravila Přírodovědecká fakulta MU, je proto tato úžasná postava našich dějin představena nejen jako vědce, ale hlavně jako člověk, osobnost a charakter, jehož osud i zájmy rozhodně stojí za pozornost. Více

Dvojité vidění, neschopnost hýbat se, mluvit, polykat, nebo dokonce dýchat – to vše patří mezi projevy vzácného autoimunitního onemocnění myastenie gravis (MG), kterým v Česku trpí 2 500 až 3 000 osob. Více

Výzkum léků na idiopatickou plicní fibrózu (IPF) pokročil – data z dvanáctitýdenní studie prokázala, že molekula BI 1015550 společnosti Boehringer Ingelheim zpomaluje rychlost poklesu plicních funkcí u pacientů s IPF. Více

V Česku se s neplodností potýká 15–20 % párů. Naději upínají na reprodukční odborníky, kteří se na problémy s početím specializují. Těm v léčbě čím dál více pomáhá umělá inteligence – umí například vyhodnotit, které embryo má největší šanci na úspěšný vývoj v děloze matky nebo jaké spermie jsou nejvíce „v kondici“. Více

Pracoviště molekulární patologie MOÚ získalo certifikaci Agendia NV, světového lídra v molekulární diagnostice, pro genomické testování MammaPrint. Test MammaPrint pochází z unikátního výzkumu týmu vědců při Nizozemském onkologickém institutu (NKI) a pacientkám s časným stadiem rakoviny prsu nabízí další možností personalizované medicíny. Více

Ve studii GAIA/CLL 13 zveřejněné na EHA2022 se u dosud neléčených pacientů s CLL jeví být kombinace venetoklaxu s obinutuzumabem a ibrutinibem, a také kombinace venetoklaxu s obinutuzumabem lepší volbou než samotná #chemoimunoterapie. Více

Přidání ibrutinibu k chemoimunoterapii ve studii SHINE prezentované na EHA2022 významně zlepšilo medián PFS o více než 50 % (80,6 vs. 52,9 měsíce). Doba do další léčby byla také podstatně delší, vyžadovalo ji 19,9 vs. 40,5 % pacientů. Více