Nová analýza odhalila, že přístup pacientů k novým lékům není ve všech zemích stejný. V současnosti je v některých menších a východoevropských státech k dispozici méně než 30 % léků schválených k použití v Evropě.

Průzkum Patients W.A.I.T Indicator Survey publikovaný Evropskou federací farmaceutických společností a asociací (EFPIA) uvádí, že v přístupu pacientů k lékům v severní a západní Evropě je oproti jihoevropským a východoevropským zemím až 90% rozdíl.

Ze 160 léků schválených EU je jich v Německu dostupných 147, ve Španělsku 85, ale v Rumunsku jen 38 a v Srbsku dokonce pouze 17. V České republice mají pacienti v současné době k dispozici 88 z těchto 160 léků.

Tyto nerovnosti existují rovněž v rámci jednotlivých zemí. Zatímco v Německu mají pacienti plně k dispozici 91 % hodnocených léků, v Polsku už je to jen 8 %, částečně je dostupných 19 % a ke stejnému počtu léků se lidé dostanou pouze soukromě.

Průzkum rovněž ukázal, jak místo, kde pacienti žijí, ovlivňuje dobu, za kterou se k nové léčbě dostanou. V zemích EU se období mezi schválením na trhu a přístupem pacientů k novým způsobům léčby pohybuje od čtyř měsíců až po dva a půl roku, přičemž pacienti v jižní a východní Evropě čekají v průměru 600 až 850 dní.

Inovace je součástí DNA farmaceutického průmyslu, ale aby měla skutečný dopad, musí se dostat k pacientům,“ říká Lars Fruergaard Jørgensen, prezident a generální ředitel společnosti Novo Nordisk a viceprezident EFPIA.

Jsme přesvědčeni, že rychlejší a spravedlivější přístup v celé Evropě je dosažitelným cílem. Vyžaduje však sdílené porozumění překážkám a prodlevám. Stejně tak jsou nutné i konkrétní závazky od zástupců odvětví, EU a členských států ke spolupráci, která povede ke skutečným změnám. To zahrnuje zkoumání modelů, kde ceny léků lépe odrážejí nejen hodnotu, kterou tyto léky přinášejí pacientům a společnosti, ale také ekonomickou situaci v jednotlivých zemích,” dodává Lars Fruergaard Jørgensen.

V reakci na tato zjištění členové EFPIA (Evropská federace farmaceutických společností a asociací) přislíbili, že ve všech členských státech budou u příslušných úřadů usilovat o výhodnější ceny pro pacienty, aby se zmíněné nerovnosti snížily. V zájmu transparentnosti se rovněž zavázali o výsledcích jednání pravidelně informovat.

 

K úspěšné realizaci tohoto závazku je však potřeba, aby Evropská komise a členské státy EU zajistily vhodné podmínky pro rychlejší a spravedlivější přístup k novým lékům. EFPIA tedy apeluje na vládu ČR a Evropskou komisi, aby společně pracovaly na:

  1. Vytvoření rámce spravedlivého určování cen na základě ekonomických možností jednotlivých zemí

Prodej léku chudšímu členskému státu za nižší cenu zvyšuje riziko, že léky budou za vyšší cenu vyváženy třetími stranami. To negativně ovlivňuje lokální dostupnost a spravedlivý systém pak není možné udržet. Evropská komise a členské státy mohou těmto výzvám čelit změnou systémů externích referenčních cen a zavedením mechanismů, které zabrání nezamýšleným důsledkům vnitřního obchodu s léčivy.

 

  1. Přijetí nových platebních modelů, které usnadní přístup pacientů k inovativním lékům

Jedním z největších problémů, kterému čelí evropské vlády a farmaceutické společnosti, je začlenění pokročilých způsobů léčby do systému zdravotní péče. Mezi tyto inovace patří genová a buněčná léčba, které často představují jednorázové zákroky s vysokými vstupními náklady nahrazujícími celoživotní nákladnější péči.

Zavedení nových modelů platby může snížit nejistotu a poskytnout plátci větší finanční flexibilitu, včetně:

  1. Stanovení ceny na základě indikace by mělo umožnit, aby cena léku odrážela jeho zjištěný přínos v konkrétních léčebných indikacích s různým prospěchem pro různé skupiny pacientů.

  2. Dohody založené na výsledcích podmíněných tím, jak lék reálně působí. Pokud jsou výsledky při uvedení léku na trh nejisté, je možné povolit přístup pod podmínkou, že budou do konkrétního data předloženy další důkazy o jeho účinnosti.

  3. Platba ve splátkách, která plátcům umožňuje platit výrobcům po dané období za každého pacienta, který lék dostane. Tím dochází k rozložení vysokých počátečních nákladů spojených s některými jednorázovými léčebnými postupy. Může to být rovněž spojeno s konkrétními výsledky, což umožňuje plátcům zmírnit nejistotu ohledně klinických přínosů nově uvedeného přípravku na trh.

 

Fruergaard Jørgensen uzavírá: „Věříme, že Evropa může současně podpořit inovace a zlepšit svůj postoj. Vyžaduje to však spolupráci při řešení problémů souvisejících s přístupem a dostupností léků. Současně je nutné vytvořit ten správný regulatorní a motivační rámec, který bude podporovat výzkum a vývoj nové generace léků a vakcín v Evropě“.

 

Více informací najdete na: https://impact.economist.com/projects/back-innovation-boost-access/

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

O EFPIA

 

Evropská federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA) zastupuje biofarmeceutické společnosti působící v Evropě. Cílem FFPIA je prostřednictvím přímého členství 37 národních sdružení, 38 předních farmaceutických společností a rostoucího počtu malých a středních podniků vytvořit takové prostředí, které členům sdružení umožňuje inovovat, objevovat, vyvíjet a poskytovat nové způsoby léčby a vakcíny lidem v celé Evropě a rovněž přispívat k rozvoji evropské ekonomiky. Internetové stránky – http://efpia.eu