Vliv alternativních forem užívání tabáku na kvalitu vnitřního prostředí

Z přednášky MUDr. Jany Unar Vinklerové, Ph.D., MBA., z Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity, Brno​, vybíráme data z recentně publikovaných studií týkající se vlivu alternativních forem užívání tabáku na kvalitu vnitřního prostředí.

Jak úvodem přednášející připomněla, nikotin, i když je návykový a není bez rizika, není primární příčinou nemocí souvisejících s kouřením. „Jsou to především toxiny a karcinogeny v tabákovém kouři – nikoliv nikotin – které způsobují onemocnění a smrt,“ citovala z doporučení pro oblast veřejného zdraví konstatoval vydaných v r. 2013 britským Národním institutem pro zdraví a klinickou kvalitu (NICE).

Výrobky, ve kterých se tabák nespaluje, ale nahřívá při teplotách nižších, než je bod hoření, získaly na základě výsledků toxikologických studií od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválení jako tzv. „tabákový výrobek s modifikovaným rizikem, s prohlášením o snížené expozici“. Dosud však byly k dispozici jen výsledky výzkumů soustředěných na přímé uživatele, nikoli na jejich okolí. Nebylo tedy známo, zda vystavení druhých osob expozici aerosolu z nahřívaného tabáku může mít škodlivý vliv na zdraví – podobně jako pasivní „second-hand“ kouření v místnosti, kde se kouří klasické cigarety.

MUDr. Unar Vinklerová představila výsledky studií publikovaných v mezinárodních odborných časopisech Regulatory Toxicology and Pharmacology a Air Quality, Atmosphere, and Health. V simulovaných podmínkách vnitřního prostředí byly sledovány koncentrace celkem 24 sloučenin spojených s hořením tabáku, včetně karbonylů, nitrosaminů specifických pro tabák a těkavých organických sloučenin. Při užívání nahřívaného tabáku – na rozdíl od cigaretového kouře – nepřekročily hladiny 21 z těchto sloučenin počáteční koncentraci v místnosti. Vyšší koncentrace než počáteční byly zjištěny pouze u nikotinu, acetaldehydu a glycerinu. Ani ty však nepřekročily limitní hodnoty expozice uvedené v mezinárodních doporučeních pro kontrolu kvality vnitřního prostředí.

Ve druhé, japonské studii bylo cílem prokázat, že nekuřáci pasivně vystavení aerosolu z nahřívaného tabáku v prostředí reálné restaurace nemají v moči přítomny vyšší hladiny biomarkerů vybraných škodlivých a potenciálně škodlivých látek (HPHC), které jsou charakteristické pro tabákový kouř v prostředí v porovnání s hodnotami před expozicí. ​Studie zahrnovala celkem 6 návštěv restaurace s tím, že během prvních dvou se v místnosti neužíval tabák v jakékoli formě, po čas dalších čtyř návštěv byli účastníci pasivně vystaveni aerosolu z nahřívaného tabáku (od 168 do 222 konzumovaných tabákových náplní za večer). Předběžné výsledky ukazují, že nekuřáci pasivně vystavení aerosolu z nahřívaného tabáku nebyli z ovzduší exponováni​ ani nikotinu (průměrné naměřené koncentrace > 1,5 µg/m³ byly hluboko pod bezpečnou hranicí 500 µg/m³ uváděnou ve standardech pro kontrolu kvality vnitřního prostředí), ani karcinogenním tabákově specifickým nitrosaminům (při užívání nahřívaného tabáku pod hranicí detekce v ovzduší).