Podnikatelská základna v segmentu zdravotnictví v ČR je tvořena 9246 právnickými osobami a 21 352 podnikateli-živnostníky (stav k 3. Q 2016). Zatímco v posledních devíti letech počet právnických osob podnikajících ve zdravotnictví kontinuálně roste, celkový počet živnostníků svého vrcholu dosáhl v roce 2009, v období let 2009–2011 stagnoval a od té doby klesá. V roce 2008 ve zdravotnictví podnikalo 2303 právnických osob, v roce 2016, jejich celkový počet dosáhl 9246 došlo tedy k nárůstu na více než 400 %. Opačný trend je patrný u podnikání na živnostenský list. Mezi lety 2008–2011 se počet živnostníků ve zdravotnictví stabilně pohyboval kolem 26 000 subjektů. V roce 2011 došlo ke zlomu a v současné době takto podniká 21 352 fyzických osob, což je nejméně za posledních 9 let a téměř o pětinu méně než v roce 2009, kdy jejich počet ve sledovaném období dosáhl maxima, tedy 26 184 subjektů.
Zajímavé je, že v roce 2013 došlo k masivnímu rušení živnostenských listů mezi zdravotníky a tato vlna, i když s menší intenzitou, pokračuje dodnes. V roce 2013 bylo skokově zrušeno 3020 živnostenských listů, o rok později 1106 a v roce 2015 celkem 982. Zpravidla se ale nejedná o odchod z oboru, ale o transformaci podnikání do jiné právní formy, nejčastěji do společnosti s ručením omezeným. Podobné trendy ale sledujeme i mezi podnikateli mimo zdravotnictví.
Bič na živnostníky
Důvody rostoucího zájmu o podnikání prostřednictvím právnické osoby a poklesu podnikání na živnostenský jsou riziko, prestiž, legislativa a podnikatelské prostředí. Riziko je výrazně nižší při podnikání právnické osoby, která za ztráty ručí jen do výše základního kapitálu, zatímco živnostníci ručí celým svým majetkem. Právnická osoba, ať už nejoblíbenější společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, pro své obchodní partnery i pacienty na první pohled vypadá prestižněji. Legislativně se v posledních letech založení společnosti s ručením omezeným zjednodušilo i zlevnilo a firmy mohou vznikat s minimálním základním kapitálem jedné koruny, čímž se stávají přístupnějšími pro drobné podnikání. Naopak živnostníky současně trápí časté a nepredikovatelné změny legislativy a zpřísňující se podmínky. Podnikatelské prostředí nahlodává i neobratná rétorika politiků vůči osobám samostatně výdělečně činným. Lze konstatovat, že podnikatelé reagují na vnější prostředí, kterému se přizpůsobují.
Praktičtí a zubní lékaři živnosti přerušují minimálně
V ČR bylo vydáno téměř 2,1 milionu živnostenských listů pro podnikatele-fyzické osoby, z toho 21 352 ve zdravotnictví. Nadpoloviční většina živnostníků ale není aktivních a v některých segmentech podnikání, jako např. obchodní činnost, podíl neaktivních živnostníků vysoko přesahuje 80 %.
Na druhou stranu ordinace praktických a zubních lékařů s živnostenským oprávněním, své aktivity přerušují jen minimálně. Důvodem je zřejmě fakt, že k této činnosti je nezbytné vzdělání a zkušenost, tedy je-li živnostenský list založen, zpravidla se jedná o seriózní podnikatelský záměr, který má opodstatnění, a tudíž bude přerušen s menší pravděpodobností, neboť za ním stojí historicky velké úsilí.
Nejoblíbenější jsou „eseróčka“
V rámci zdravotnictví je mezi právnickými osobami nejoblíbenější formou pro podnikání společnost s ručením omezeným – základnu tvoří 8569 těchto společností, což představuje 92,7 % subjektů. Následuje 193 akciových společností (2,1 %), 151 příspěvkových organizací (1,6 %) a 121 obecně prospěšných společností (1,3 %). Ostatní právní formy (například družstva, komanditní společnosti, státní firmy nebo ústavy) mezi subjekty podnikajícími ve zdravotnictví nedosahují jednoprocentní úrovně.
Doména malých a středních firem
Právnické i fyzické osoby, které podnikají ve zdravotnictví nejčastěji, podle klasifikace Českého statistického úřadu (ČSÚ), dosahují ročních tržeb v intervalu od jednoho do tří milionů korun – jde o 44 % fyzických osob a 32 % právnických osob. Zhruba pětina subjektů z obou skupin tržby neuvádí, desetina živnostníků vykazuje tržby mezi půlmilionem a jedním milionem korun a 14 % firem má tržby v intervalu od tří do pěti milionů korun. Mezi právnickými osobami podniká 90 firem, to je necelé procento, jejichž roční tržby přesahují miliardu korun.
Ze statistik je zřejmé, že podnikání ve zdravotnictví je zejména doménou malých a středních firem. Na roční tržby přes 10 milionů dosáhne 1,5 % živnostníků a 7,7 % společností. Obdobný pohled nabízí, podle metodiky ČSÚ, rozdělení zdravotnické podnikatelské základny podle počtu zaměstnanců. Většina podnikatelských subjektů zaměstnává jednoho až pět lidí – polovina živnostníků a 67 % právnických osob. Zhruba 30 % živnostníků je bez zaměstnanců, zatímco přes 12 % firem má 6 až 20 zaměstnanců. Jinými slovy téměř 80 % živnostníků podniká bez zaměstnanců nebo s jedním až pěti zaměstnanci a žádný živnostník nemá více než 100 zaměstnanců. Naproti tomu přes tři čtvrtiny právnických osob má jednoho až devět zaměstnanců. Více než 1000 lidí zaměstnává 45 firem.
Zdravotnictví ČR (zatím) daňové ráje neláká
Vlastnickou strukturu firem ve zdravotnictví a u kterých má poradenská společnost Bisnode ČR, a. s., z veřejně dostupných zdrojů informace o přímých majitelích, z 91,7 % tvoří fyzické osoby a z 8,3 % právnické osoby. Z pohledu kapitálu investovaného do základního jmění firem jednoznačně dominuje český kapitál. Je zastoupen u více než 9000 právnických osob, to znamená u 97 % firem. Mezi zahraničními vlastníky tuzemských zdravotnických firem, z pohledu investovaného kapitálu z dané země, dominuje slovenský kapitál, s výraznějším odstupem následuje ruský, německý a ukrajinský kapitál. Slovensko a Německo jsou, z geografického hlediska, sousedy ČR, ruský a ukrajinský kapitál těží z množství tamních pracovníků v ČR a Česko vnímá jako bránu do EU. Jen 35 společností má vlastníka z destinace považované za daňový ráj, což představuje 0,38 % firem ve zdravotnictví. Ve srovnání se zbytkem podnikatelské základny v ČR je zastoupení majitelů z daňových rájů ve firmách v oblasti zdravotnictví více než desetkrát nižší.
„TOP 10“ nejčastějších zahraničních majitelů (kapitálových podílníků) zdravotnických firem v ČR: Slovensko – 61 firem, Rusko – 19, Německo – 18, Ukrajina – 11, Lucembursko – 8, Kypr 7, Velká Británie 7, Rakousko 6, USA 6, Nizozemí 5.(Pozn. autorky: Tyto údaje zohledňují výhradně primární vazbu mezi vlastníkem a ovládaným subjektem, nikoli další vazby týkající se vlastníka.)
Živnostníci podnikají hlavně v podpůrných činnostech
Rozložení oborů činnosti podnikatelů ve zdravotnictví, podle klasifikace ekonomických činností NACE, do značné míry odráží jejich právní formu a dobře reflektuje všeobecné nároky obyvatelstva na zdravotní péči. Zatímco v oblasti „ostatní činnosti související se zdravotní péčí“ (zahrnuje např. činnosti zdravotních sester, porodních asistentek, fyzioterapeutů a jiného středního zdravotnického personálu, záchrannou službu a dopravu pacientů, činnosti krevních a spermiových bank a bank orgánů atd.) podniká 27 % živnostníků a jedná se o nejčastější aktivitu živnostníků ve zdravotnictví, v tomto oboru podniká jen 5 % firem. Naopak nejmenší podíl mezi činnostmi živnostníků představuje „ústavní zdravotní péče“, ve které podnikají čtyři fyzické osoby, ale 3,8 % firem. Z pohledu nejčastějších živností vedou, jak již bylo zmíněno, ostatní činnosti související se zdravotní péčí (27 %), s vyrovnanými podíly mírně nad 20 % následují specializovaná ambulantní zdravotní péče, zubní péče a všeobecná ambulantní zdravotní péče. V těchto čtyřech oblastech podniká 91 % živnostníků. Na druhou stranu obory činnosti mezi právnickými osobami jsou v rámci jednotlivých aktivit daleko více rozptýleny. Nejoblíbenějším oborem mezi právnickými osobami je specializovaná ambulantní zdravotní péče, ve které podniká více než třetina firem. S téměř 21 % následuje všeobecná ambulantní zdravotní péče, s 15 % zubní péče a ambulantní a zubní zdravotní péče se blíží 13 %. V těchto čtyřech oborech působí necelých 83 % firem.
Nejvíce podnikatelů ve zdravotnictví je v Praze
Rozložení podnikatelské základny v rámci jednotlivých krajů v ČR do značné míry kopíruje rozložení populace obyvatel nebo specifika daného regionu. Jednoznačně nejvíce subjektů, ať už právnických nebo fyzických osob, které podnikají ve zdravotnictví, má registrované sídlo v hlavním městě. Praha ze statistik výrazně vybočuje, když zde na 10 000 obyvatel připadá 45 firem podnikajících ve zdravotnictví. To ale souvisí s tím, že Praha je nejatraktivnějším místem pro podnikání českých a zahraničních firem vůbec (sídlo v Praze má 44 % českých firem). Hlavní město má navíc nejvyšší hustotu obyvatel a každý den do něj dojíždějí tisíce lidí, kteří zde mohou využívat i služeb zdravotníků. Ve velkých městech jsou také soustředěna specializovaná pracoviště.
S výrazným odstupem za Prahou následuje Olomoucký kraj a Jihomoravský kraj se svou metropolí Brnem, kde má sídlo 30 firem na 10 000 obyvatel. Nad celorepublikový průměr dosáhne ještě Karlovarský kraj s rozvinutým lázeňstvím.