Motto: Nad vodu nic, z vody vznik, z vody vzrůst, voda léčivo živné (Vincenc Priessnitz).
Má-li voda tak úžasnou sílu, že umožňuje a udržuje život, pak má i sílu léčit. Toho využívali lidé již v dávných dobách. „Kéž by tu byli nám vzorem předkové! Ti zajisté od věkův užívali vody netoliko k čištění těla, ale i k zachování zdraví, otužujíce již tělo dítek lázněmi a studenou koupelí proti škodlivým účinkům podnebí a počasí…Zdaž nezřizovali Římané i na svých válečných výpravách, kdekoli se položili táborem, hned všude lázně, v nichž polévali tělo ať přirozeně ať uměle rozpařené čerstvou vodou [2]?“
O tom, že voda u našich předků hrála významnou roli, svědčí i řada lidových písní, ve kterých se zpívá o vodě (Pod našima okny teče vodička; Holka modrooká, nesedávej u potoka; Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodňany; Když se ten Tálinskej rybník nahání; Teče bystrá Morava; Okolo Súče voděnka teče, Plavala husička po Dunaji; a v neposlední řadě i naše státní hymna Kde domov můj („…voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách…“)
V nedávné době mnoho lékařů stále více upozorňuje na potřebu komplexního přístupu k léčbě chorob nejrůznější etiologie a na doplnění terapie biologické, farmakologické a chirurgické technikami rehabilitačními [3–5]. Vznikají nové terapeutické směry, jako personalizovaná medicína, komplementární medicína, integrativní medicína apod., které zahrnují různé doplňkové léčebné techniky, včetně některých forem psychoterapie s použitím hudby a výtvarného umění. Významnou rehabilitační metodou je vodoléčba (hydroterapie), která aplikuje vodu nemocným formou standardizovaných léčebných procedur v rehabilitačních a lázeňských střediscích [1,4,5]. Velmi důležitá je voda také pro možnost provozování vodních sportů, z nichž nejběžnější je plavání, kterému se lze věnovat do vysokého stáří a které prakticky nemá kontraindikace [3].
Poslední léta také stoupá popularita otužování a saunování. Mezi hlavní benefity těchto aktivit patří zvyšování odolnosti imunitního systému, ale též celkový tělesný a duševní relax člověka. Např. ve Skandinávii objevíte saunu i s kádí vody ne-li u každého domku, tak alespoň v každé vesnici. Ale i když budeme chtít být pasivní, stačí se dívat na zurčící potok, plynoucí řeku, klidnou hladinu rybníka nebo pozorovat voňavý letní deštík a člověk se naráz zapomene a splyne s kapkou vody.
Važme si proto vody, chraňme její zdroje a pečujme o její čistotu. Abychom nejen dnes, ale i v budoucnosti mohli recitovat s básníkem [6]:
„Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen, ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen. Když usnou lesy hluboké a kolem ticho jest, tu nebesa i studánka jsou plny zlatých hvězd.“
Literatura
1. Bahadorfar M. A Study of Hydrotherapy and Its Health Benefits. Int J Res IJH 2014; 1(8): 294–305.
2. Kneipp Š. Jak žíti. 3. vyd. Kempten: Josef Koesl 1893.
3. Kučerová H. Psychiatrické minimum. Praha: Grada Publishing 2013.
4. Li Y, Zheng G. The efficacy of aquatic therapy in stroke rehabilitation: a protocol for systematic review and meta-analysis. Medicine 2021; 100(48): e27825.
5. Radder DL, Silva de Lima AL, Domingos J et al. Physiotherapy in Parkinson´s disease: a meta-analysis of present treatment modalities. Neurorehabil Neural Repair 2020; 34(10): 871–880.
6. Sládek JV. Lesní studánka. Báseň ze sbírky Zvony a zvonky.
Připojujeme galerie fotografií přírody s tématem vody:
Fotografie Helena Kučerová:
Fotografie Kateřina Vinklárková:
MUDr. Helena Kučerová, HonDG, psychiatr, Hranice, okr. Přerov
MUDr. Kateřina Vinklárková, primářka hematologie nemocnice Hranice, okr. Přerov