Z 56,9 mil. celosvětových úmrtí v roce 2016 jich 40,5 mil. (71 %) připadalo na nepřenosná onemocnění, z toho u 9 mil. úmrtí byly na vině zhoubné nádory (v 800 000 případů kolorektální karcinom). V ČR v tomtéž roce zemřelo 108 000 lidí, cca 97 000 (90 %) na nepřenosná onemocnění, více než 28 000 z nich v důsledku karcinomu (z toho bylo přibližně 4300 úmrtí na kolorektální karcinom).

V zastoupení rizikových faktorů rozvoje karcinomu a v jejich pořadí se v ČR za posledních třicet let podle sdělení Dr. Harpera mnoho nezměnilo – na prvním místě v r. 2019 (stejně jako v r. 1990) zůstávalo kouření. Žádná intervence – ani zvyšování cen prostřednictvím spotřební daně, ani osvěta a varování na krabičkách s tímto prvenstvím nepohnula.

Na vrub kouření tabáku lze, jak uvedl Dr. Harper, přičíst 64 % všech úmrtí na karcinom plic a asi 13 % všech úmrtí na kolorektální karcinom.

„Harm reduction“ aneb není kouře bez ohně…

Produkce karcinogenů souvisí s procesem spalování generujícím tabákový kouř. Ten obsahuje více než 6000 sloučenin a ultrajemných částic (v řádu desítek nanometrů). Z nich 93 je vedeno na seznamu amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jako škodlivé nebo potenciálně škodlivé látky a většina z nich (téměř 80) patří mezi karcinogeny nebo potenciální karcinogeny.

Dr. Harper z pozice onkologa připomněl i skutečnost, že vnímavost konkrétního jedince k působení karcinogenů je do jisté míry dána geneticky – tím lze vysvětlit to, že ačkoli 80 % všech karcinomů plic se vyskytne u kuřáků, pouze u 8 % všech kuřáků se nádor skutečně vyvine.

„Pokud chceme snížit míru expozice karcinogenům, musíme identifikovat jejich zdroj a mechanismus jejich produkce,“ uvedl Dr. Harper. Je vědecky prokázáno, že v případě tabáku vznik škodlivých sloučenin souvisí s procesem jeho spalování. Až do teplot 350–400 °C zůstává jejich produkce nízká, jen málo významná, při vyšších teplotách ale jejich množství prudce stoupá a kulminuje někde mezi 500–550 °C – ať už se jedná o fluoranten, pyren, chrysen nebo z hlediska kancerogenity o nejnebezpečnější benzo(a)antracen a benzo(a)pyren.

Výzkum se tedy zaměřuje na prokázání toho, zda by alternativní zařízení, která tabák nespalují, ale pouze nahřívají při teplotách nižších než 350 °C, tedy pod hranicí pro vznik škodlivin emitovaných spalováním, mohla být cestou, jak dosavadním kuřákům dodat nikotin, na kterém jsou závislí, bez dalších významných škod na jejich zdraví.

Přestat kouřit je nepochybně nejlepší volbou – ale jak uznal i Dr. Harper, je to těžké. Dokonce natolik, že 64 % kuřáků s diagnostikovaným karcinomem v kouření i nadále pokračuje. Je obtížné je za to odsoudit, uvědomíme-li se, že by se svou závislostí měli skoncovat v době, kdy jsou ve stresu ze sdělení závažné diagnózy. Naopak – zasluhují si adekvátní pomoc, a to i v podobě vědeckými důkazy podložené, méně škodlivé alternativy.